Si sa che il popolo rossonero é distribuito in tutto il mondo ed é sempre possibile visitare un paese nuovo incontrando i fratelli rossoneri. Ed é cosi che accettai un invito da Michal, membro del Club Rossoneri Cechi e Slovacchi, per il loro raduno e annuale torneo di calcetto nella cittadina di Zarnovica. Arrivai a Vienna e presi l’autobus fino a Zarnovica, dove Michal e gli altri mi vennero a prendere. Da notare che non ci eravamo mai incontrati e nessuno conosceva l’altro. Ma giá dalle mail si capiva che era gente cordiale, ospitale e che avremmo passato tre bei giorni.
Michal ed i suoi ragazzi furono di un’ospitalitá e cordialitá veramente esemplare. Le birre sempre sul tavolo, i piatti sempre fumanti e pieni di specialitá tradizionali fatte in casa da mani sapienti. Chiunque incontravi ti faceva sentire veramente benvenuto, incurante del fatto che parlasse la lingua o meno…certo, il comune denominatore era l’amore e la passione per il Milan, ma le chiacchierate andavano molto aldilá del calcio vissuto. Appresi molte cose interessanti sulla vita quotidiana di un paese che finora non conoscevo.
L’hotel era nella fitta foresta slovacca in montagna. Una natura bella, incontaminata e ricca di fauna e flora. Uprostřed nádherné neporušené přírody bohaté na faunu i flóru. Il torneo di calcio era organizzato bene e perfino la TV locale ne fece un servizio. Presero parte die ragazzi di un Milan Club del Lago di Garda, inoltre dei tifosi del Real e Barcellona e i ragazzi del Milan Club Polonia. Dalla Bielorussia arrivarono 6 ragazzi che si erano fatti ben 24 ore in macchina per esserci…grandi.
Da Milano era arrivata la mitica Nuccia dell AIMC insieme alla replica della Champions League.
Passai due serate veramente belle, conoscendo un sacco di persone che condividevano la stessa passione per i colori rossoneri. E se a volte la comunicazione era un poco difficile, un sorriso ed un boccale di birra faceva sí che ci si capisse lo stesso.
Ringrazio di cuore Michal, Ivan, Duce,Slavomir e tutti gli altri che ci hanno fatto sentire fratelli, dividendo risate, birra e cibo. Da sconosciuti siamo diventati amici di fede comune!
MisterMarco – MilanFansBerlin (Deutschland)
…………………………………………………………………………………………………………………………………………………
Je známo, že populace Rossoneri je rozeseta po celém světě, tudíž existuje stálá příležitost navštívit nové země a setkat se s místními „ bratry a sestrami.“ Tedy jsem prostřednictvím člena RCeS Michala, přijal pozvání k setkání u příležitosti konání turnaje v slovenském městečku Žarnovica. Přiletěl jsem do Vídně a pak cestoval autobusem až do Žarnovice, kde mě Michal s dalšími kamarády vyzvedl. Musím poznamenat, že jsme se do té doby nikdy nesetkali a jeden druhého neznali. Ale už z naší mailové komunikace, jsem pochopil, že se jedná o lidi srdečné a pohostinné a že spolu strávíme tři skvělé dny.
Chlapci z RCeS oplývají opravdovou pohostinností a příkladnou srdečností. Stoly se prohýbaly pod stále kouřícími talíři plnými dokonale zpracovaných domácích specialit a pod neustále doplňovanými sklenicemi piva.
Každý příchozí cítil, že je opravdu vítaný, bez ohledu na to jakým kdo hovoří jazykem. Samozřejmým, společným jmenovatelem rozhovorů byla láska a vášeň k Milánu. Témata rozhovorů byla ale často i nefotbalová, nepovídali jsme si jen o zápasech. Probíralo se také mnoho zajímavých věcí z každodenního života v zemi, kterou jsem do těch chvil vůbec neznal.
Horský hotel, kde byli účastníci setkání ubytováni, je vsazen do hlubokých slovenských lesů. Uprostřed nádherné neporušené přírody, bohaté na faunu i flóru. Také turnaj byl dobře zorganizovaný. Dokonce z něj pořizovaly své reportáže i místní televize.
Samotného turnaje, se zúčastnili chlapci z MC od jezera Garda, jako další fanoušci Realu a Barcelony a chlapci z MC Polonia. Až z Běloruska přijelo šest chlapců, kteří proto, aby se také zúčastnili turnaje, trávili na cestě autem celých 24 hodin. Opravdu obdivuhodné!
S replikou slavného poháru pro vítěze Ligy Mistrů přicestovala z Milána zástupkyně asociace AIMC báječná paní Nuccia.
Strávil jsem dva opravdu krásné večery a poznal veliké množství těch, kteří sdílejí stejnou vášeň pro červenočerné barvy. Stejně jako já. A jestli snad nastala chvíle, kdy naše komunikace trošku vázla, tak jeden pouhý úsměv, či žejdlík piva napomohly zjištění, že si nakonec rozumíme dobře.
Srdečné poděkování všem, kteří vytvořili bratrskou a velmi zábavnou atmosféru. Plnou úsměvů, piva a jídla.
Lidé, kteří se doposud neznali, spojeni společnou vírou, stali se opravdovými přáteli
